Dubaj z Ptačí Perspektivy

Velká výročí má člověk jen jednou. A na každé velké výročí se sluší něco nezapomenutelného protože když už tak už. A Maruška to úplně vystihla a nadělila mi zážitek vskutku královský – let helikoptérou nad Dubají.

Helikoptérou jsem ještě nikdy neletěl a vždycky jsem letět chtěl. Pamatuju, jak kdysi v Chicagu jsem měl nutkání, ale měl jsem poněkud hluboko do kapsy. Pak ještě nad Velkým kaňonem v Arizoně, ale to skončilo podobně. Stejně jsem věděl, že to někdy dám ☺

Takže ta chvíle přišla. Museli jsme teda ještě čekat. Koncem léta hrozí, že obloha bude zatažená a nebude vidět, protože je šílené vedro a dusno a vzduch je extrémně vlhký. Tak jsme nakonec čekali až do prosince a samozřejmě to stálo za to.

Dubai je rozhodně jedním takovým místem, kde letět vrtulníkem má smysl. Ten skyline, nebo-li linie mrakodrapů vypadá zajímavě i ze země, ale takhle je to ještě o něčem jiném. Z výšky celá slavná Sheikh Zayed road, lemovaná mrakodrapy, vypadá tak trochu jako počítačová hra Sim City.

Krásně je pak vidět jak najednou mrakodrapy přecházejí do vilové čtvrti Jumeirah pro změnu lemovanou pláží. Ta krásně modrá voda takhle z vrchu láká ještě víc.

Další věc pak jsou všechny ty umělotiny. Kolik hostů vždy touží je na Palmu. Jenže když tam člověk je, tak vůbec ani netuší, protože nic nevidí. Palma nebo zeměkoule se prostě musí vidět se shora, aby člověk vůbec pochopil, proč se jim tak říká.

Takže jsme prolétli nad centrem, přeletěli Jumairu, udělali kolo nad Palmou a z dálky zamávali našemu věžáku v Dubai Marina. 20 minut bylo jak zlomek sekundy. Asi jako vždycky, když se má člověk dobře, to ten čas pak letí.

K tomu báječné počasí a báječný den. Helikoptéra se nesla jako pírko. Ten pocit jsem před tím nikdy nezažil a nevěděl jsem, co čekat. No teď už vím, že je to perfektní zážitek. Žádné propadání, houpání, velmi klidný let. Maruško, ještě jednou dík ☺